zdravím,

čím dál častěji se setkávám s lidmi, kteří nemají sebemenší páru o tom, co to znamená “blogovat”, ale aspoň jednou jsem si od nich vyslechla věty “a to ty věci dostáváš jako zadarmo jo? jako za nic? to teda nechápu…” nebo “to by mohl dělat každý!”. stokrát jsem nad tím mávla rukou s tím, že nemají vůbec tucha, po sto prvé se už ale musím ozvat. zkusili jste si někdy, vy chytráci, spočítat, kolik času musí blogerka/youtuberka strávit času přípravou, než na vás vyskočí nový článek/video? zamysleli jste se někdy nad tím, že to většina blogerek/youtuberek dělá pro zábavu a téměř zadarmo a přitom u toho stráví x – hodin denně? a že je za to kolikrát i nepříjemně a nekonstruktivně kritizována a urážena? asi ne, co?
tak pro všechny takové – řeknu vám pravdu. mít blog není taková sranda, jak to na první pohled vypadá. ano, ze začátku s pár desítkami odběratelů možná, čím větší číslo ale je, tím větší pocit zodpovědnosti máte. stačí totiž málo a hned se na vás sesype kritika, že tohle je hrozný, tamto by mělo být jinak a jak si vůbec opovažujete vzít od někoho něco z a d a r m o ! kdybyste se ale jen trošku zamysleli, zjistili byste, že nic z toho zadarmo vlastně není a že mít blog je práce. ano, i přesto, že to děláme dobrovolně a baví nás to, je to práce. a ve většině případů práce zadarmo. nikdo totiž 10. nepřijde, nepoklepe nás po ramenou a nepošle nám na účet 15 000 s tím, že jsme odvedli skvělou práci, když jsme strávili x hodin vymýšlením článků, focením, úpravou fotek, samotným psaním článků, odpovídáním na komentáře a odepisováním na maily. naší výplatou jsou reakce čtenářů, komentáře a ano, i odměny v podobě kosmetiky na testování, kabelek k nafocení outfitů nebo pozvání na nějakou super akci. 
blogování mě stojí spoustu času, odhodlání, trpělivosti, nápadů a také nervů. jen si spočítejte, kolik úsilí mě stálo, abych byla tam, kde jsem. bloguju už víc jak čtyři roky a ten úspěch, ten pocit zadostiučinění se nedostaví přes noc. ani po pěti napsaných článcích. ani po dvaceti napsaných článcích. jsou to měsíce a měsíce práce. proto mi přijde celkem úsměvné, jak se v současnosti rojí blogy jako houby po dešti jen s jedním jediným úmyslem – napíšu článek a ráno se probudím a budu mít plný e-mail nabídek na spolupráci protože být blogerkou je tááák jednoduché. ale takhle to vůbec nefunguje. myslíte si, že by se jinak některé “kolegyně” tak moc rvaly o svoje místo pod sluncem? ale ano, je to tak, nenechte se zmást fotkami a články “jsme velké kamarádky a máme se strašně rády”. a tím tu teď vůbec nechci tvrdit, že blogerky nemůžou být kamarádky a že to tak v některých případech není. sama mám některé holky ráda, ráda je sleduji a když vím, že na některou z akcí dorazí, těším se o to víc. když si tohle všechno uvědomíte, zjistíte, že ani blogerky nemají na růžích ustláno, že si nežijí na růžovém obláčku, ve světě plném “slávy”, kde nám ze všech stran cpou hromady kosmetiky a oblečení zadarmo. kdepak. blogování stojí hodně. občas i samotnou chuť v tom dál pokračovat. mívám chvíle, kdy si říkám, jestli to za to vůbec stojí, jestli je oč stát, dokud mě to ale bude bavit, budu v tom dál pokračovat. čistě kvůli sobě samotné. 
tím bych tohle téma asi uzavřela. napsala jsem, co jsem napsat chtěla a i když si nemyslím, že by se po přečtení článku všem chytrákům zázračně rozsvítilo, mně se tím aspoň ulevilo. budu moc ráda za všechny vaše reakce, zda souhlasíte nebo máte jiný názor; prosím jen slušně 😉.
Natálje

zdravím,

dnešní článek bude z trošku jiného soudku, než jste zvyklí. asi jste si mohli všimnout, že články o mé osobě nejsou na denním, týdenním ani měsíčním pořádku; je to z toho důvodu, že kdykoliv jsem se o něco takového pokoušela, jistí jedinci překračovali hranice, bombardovali mě otázkami, do kterých jim nic nebylo a i když se vám snažím odpovědět na cokoliv a to se vší upřímností, některé věci bych si ráda nechala pro sebe. v posledních měsících jsem se tedy takovým článkům vyhýbala, i když mi chodilo plno dotazů, proč je nepíšu, proč už nefotím outfity, proč tohle, proč támhleto… rozhodla jsem se k nim tedy částečně vrátit. dneska vám na sebe prásku deset informací, které o mně asi ještě nevíte…
1. moje přírodní barva vlasů je “myší” světle hnědá
2. vystudovala jsem obor modelářství a návrhářství oděvů, protože jsem už od malička měla módu ráda a chtěla být módní návrhářkou. teď studuji mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze.
3. jsem strašně upřímný a přímý člověk. každému řeknu pravdu za každou cenu a to i takovou, která není zrovna dvakrát nejpříjemnější.
4. vlastně ani lhát neumím.
5. nesnáším rozinky! z vánočky je vyndavám a ostatní jídla si kvůli nim klidně odpustím.
6. několikrát jsem se pokoušela jíst zdravě, některých jídel se ale prostě nedokážu vzdát a asi ani nechci. nemám problém si dát svíčkovou, knedlíky s masem a se zelím, pizzu nebo brambůrky, snažím se ale dodržovat heslo “všeho s mírou”.
7. od té doby, co mám nový mobil s kvalitnějším foťákem, mě baví focení ještě o chlup víc než předtím. fotím všechno, všechny a pořád!
8. chtěla bych se naučit finsky.
9. nesnáším hromadění věcí; ať už jde o oblečení nebo kosmetiku. jakmile to překročí únosnou mezi, jsem pak schopná vyházet všechno, co se mi nějakým způsobem už nehodí, nelíbí nebo to tolik nevyužiji. myslím si, že moje mamka a kamarádky mě kvůli tomu mají moc rády! 😀
10. jsem strašně nerozhodný člověk. nad vším přemýšlím stokrát a než si koupím nějaké oblečení, dojdu si ho vyzkoušet třeba třikrát, než se rozhodnu. 
co na sebe prozradíte vy?
Natálje

zdravím,

v dnešním článku bych vám chtěla ukázat obsah balíčku, který mi včera dorazil a udělal mi velkou radost. před nedávnem mi byla nabídnuta možnost vybrat si od Happiness Boutique šperk dle vlastního výběru. a co bych to byla za straku, kdybych odolala, že
po dlouhém rozhodování jsem si vybrala stříbrný náhrdelník s čirými kamínky, který se mi díky jeho decentnímu, elegantnímu a univerzálnímu provedení zalíbil na první pohled a bude se hodit téměř ke každému outfitu. spokojená jsem i se zpracováním, které vůbec nepůsobí laciným a nekvalitním dojmem. luxusní balení v podobě krabičky, taštičky a ručně psaného vzkazu je už jen třešničkou na dortu.
poštovné je zdarma, takže pokud se vám šperky z Happiness Boutique líbí; neváhejte! já vám je můžu jedině doporučit a sama si určitě nějaký další objednám.
líbí se vám nabídka? kde si doplňky nakupujete nejčastěji? jste zastánci výrazných šperků nebo těch decentních?
Natálje

zdravím,

protože to je už pěkně dlouho, co jsem naposledy dělala článek o mé péči o pleť a produkty celkem často střídám, rozhodla jsem se vám dnes ukázat, co a jak používám aktuálně.
r á n o :
můj ranní dopolední rituál je jednoduchý; pleť si vyčistím micelární vodou od La Roche-Posay, o které jste se mohli dočíst v posledních oblíbencích. tu teď ale dost často nahrazuji Jarischovým roztokem, který je mimochodem fakt skvělý, ale o tom se chci rozepsat v jiném článku. poté sahám po pleťovém krému. teď používám novinku od Vichy z řady Normaderm, která je určená na dospělou problematickou pleť. výhodou je, že oproti drogerkovým kolegům pleť brutálně nevysušuje, naopak ji hydratuje. kromě toho ji zbavuje lesku, skvrn po akné a to i léčí. 
v e č e r:
když se vrátím večer domů, dělám toho o poznání více. jako první si odlíčím make-up. na oční partie používám odličovač od Ellie, který za pomocí jednoho tampónku stáhne jak řasenku, voděodolnou tužku na oči, tak stín na obočí. na pleť používám opět micelární vodu od La Roche-Posay. v koupelně si ji pak během sprchování vyčistím čistící micelární pěnovou vodou také od La Roche-Posay, která je určená na citlivou pleť, neobsahuje mýdlo, alkohol ani parabeny nebo barviva, takže pleť vůbec nevysušuje. k tomu používám můj oblíbený Braun kartáček, který si stále nemůžu vynachválit a stále trvám na tom, že za tu koupi stoprocentně stojí. na noc používám pleťový krém Anti-blemish Solutions od Clinique, který je — stejně jako Vichy, určený na problematickou pleť. redukuje lesknoucí se pleť, uvolňuje póry, zklidňuje pokožku, působí na červené skvrny a co především — léčí ji. ráno se tedy probudíte s obličejem v mnohem lepším stavu, ať už co se týče toho začervenání, pórů nebo pupínků. jako poslední nanáším oční krém Karin Herzog, o kterém jsem vám psala opět v oblíbencích. oční okolí mám díky němu krásně vyživené, jemné a bez otoků a kruhů, takže ode mě má jedničku s hvězdičkou.
tak to by bylo o mé každodenní péči vše. samozřejmě ještě jednou, dvakrát do týdne používám pleťové masky, peelingy a jiné vychytávky, ale o těch plánuji samostatný článek.
jak vypadá vaše každodenní péče o pleť?
Natálje

zdravím,

slíbila jsem vám recenzi na novinky značky Rimmel, a co jsem slíbila, to i plním. před nedávnem mi dorazil balíček, ve kterém jsem našla okurkovou Wonder´full Wake me up řasenku, dlouhotrvající rtěnku Lasting Finish, balzám na rty a lak na nehty Salon Pro s gelovým efektem z kolekce Kate Moss a lak na nehty se třpytkami
jak u mě produkty obstály?
začneme řasenkou. ta je výjimečná obsahem vitamínů a extraktu z okurky, který má řasy vyživit, osvěžit a po němž i Wake me up voní. pokud čekáte spíše decentní vůni, tak vás asi zklamu. mě praští do nosu ihned po otevření a při líčení jí také cítím. k mému štěstí mi ale nevadí, naopak mi to přijde jako příjemná změna a sem tam si jí otevřu jen proto, abych si přivoněla. obal je lesklý a — překvapivě zelený, ze kterého na vás po otevření vykoukne kartáček ve tvaru přesýpacích hodin, který slibuje výrazný objem, natočení, pružnost a žádné žmolky. já jsem si Rimmelácké řasenky v poslední době velmi oblíbila, takže jsem byla plná očekávání, jak to bude tentokrát, no a… ano, hádáte správně, značka opět nezklamala. sice jsem zvyklá na umělé kartáčky, takže jsem nevěděla, co od tohoto čekat, dočkala jsem se ale krásně oddělených, natočených, neslepených a prodloužených řas bez zbytečného nánosu barvy. ten objem moc neposoudím, protože řasy mám husté od přírody, takže ho nepotřebuji, vzhledem k tomu, že řasenka s obsahem celkem šetří, nevím, jak budou spokojené slečny s řidšími řasami. za mě má ale palec nahoru!
teď už přejdeme k produktům z kolekce Kate Moss s názvem “nude”. rtěnku jsem dostala v druhém nejtmavším odstínu číslo 42, který je v takové hnědo – hodnězralébroskvové barvě, která bohužel není vůbec můj šálek kávy. je to škoda, protože rtěnka je jinak na rtech moc příjemná, krémová, nevysušuje, nezalézá do vrásek ani nedělá jiný druh neplechy. navíc perfektně kryje už v jedné vrstvě a to se u rtěnky v tělovém odstínu jen tak nevidí. 
zato bezbarvý balzám na rty je můj oblíbený, a to dokonce tak, že jsem mu po prvním vyzkoušení vyčlenila místo vedle postele. produkt krásně, sladce voní, rty vyživuje a pečuje o ně, takže i když máte večer popraskané rty, což se mě osobně stává dost často, ráno se probudíte bez jediné šupinky.
lak na nehty z téže řady Kate Moss v odstínu číslo 128 Mistify Me je nádherná, studená, hnědo – šedá barva, která je pro nadcházející podzim jak dělaná. s plochým štětečkem se pracuje jedna báseň, lak nepruhuje, nebublinkuje, neslévá se, perfektně kryje, rychle schne a onen slibovaný gelový efekt opravdu dělá. s výdrží to už taková sláva bohužel není. někomu s kratšími nehty možná deset dnů vydrží, mně s delšími se ale po třech, maximálně čtyřech dnech začnou ošoupávat okraje a to je konec. lak musí dolů a já jdu lakovat znovu. 
jako poslední mi dorazil lak na nehty s názvem 010 Sparkle Every Day, který obsahuje drobné zlatavé třpytečky společně s většími fialovými. vyzvednout musím celkem slušnou krycí schopnost, která se u tohohle typu laků jen tak nevidí, nebála bych se ho tedy nosit jen tak bez podkladu. navíc je skvělý parťák s Mistify Me, takže já jsem nadšená.
co na novinky říkáte? zkoušeli jste některou z nich?
Natálje