také vás tak otravují školní výlety? já na jednom byla včera, a ač jsme jeli do Prahy, zrovna dvakrát nadšená jsem z toho nebyla. nemám totiž ráda, když se musí chvátat, pádit z jednoho místa na druhé, takže nejen že musíte vstávat v půl čtvrté ráno, abyste toho za ten den co nejvíce stihli, ale domů se vrátíte kolem deváté s pořádnou migrénou a ještě se divíte, kolik že vás to může bolet svalů. au. jo, a ani nemáte čas nic vyfotit, nebo se snad pořádně podívat po obchodech, zato ale víte, kam si chodil Kafka půjčovat knížky, kolik měl přítelkyň, kde bydlel v 7, kde bydlel v 15, kam se chodil najíst bla bla bla.. strašně záživný 😀 jestli mi do včerejšího dne byl ukradený, tak teď ho nemůžu ani cítit.

daleko milejší by mi bylo poklidné procházení města, kdy bych z něj viděla mnohem víc než jen jednu barevnou šmouhu. taky bych se ráda stihla někde najíst a napít, protože ono něco jíst a pít za rychlochůze.. to není zrovna pro váš žaludek to nejlepší. pokud si tedy nezakládáte na bulímii, žejo.. 😀 

abych ale nebyla tak pesimistická – zachránila to zastávka v Palladiu, kde jsem stihla obejít pár obchodů a najít naprosto dokonalý svetr. znáte tu scénu z filmů, kdy hlavní hrdinka uvidí svou vytouženou věc kolem které se objeví zářící aura? 😀 tak přesně to se mi stalo v F&F, když jsem už vzdala hledání úplně jiného svetru a už se jen porozhlížela kolem. na závěr mě potěšila snad nejmilejší obsluha ve Starbucks, jakou jsem kdy potkala, a tak jsem měla aspoň na chvíli z něčeho radost.