Dlouho jsem přemýšlela, co vám do letošního shrnutí vlastně mám psát a jestli vůbec. Nechtěla jsem a nechci vás zahrnovat negativními články, ale zároveň vám nechci lhát a tvrdit, jak byl minulý rok super. Rozhodla jsem se na něj proto podívat z jiného úhlu.

Když se podívám na to, co se kolem děje a že se tisíce lidí má podstatně hůř než já, asi by mě hanba fackovala, kdybych si tu teď měla vylévat srdíčko, jak jsem se měla špatně a jak se mi nic nedařilo. I přes to všechno nejsem vážně nemocná, nic zásadního mi nechybí, mám rodinu, kamarády, mám možnost studovat a pomalu, ale jistě si jít za tím, co od života chci. Mám možnosti. A ať už se minulý rok stalo cokoliv, a i když mě to pořád trápí a bolí, budu věřit tomu, že všechno, co se stalo, se stalo z nějakého důvodu. Doufám, že do nového roku vstoupím o něco chytřejší, rozumnější, silnější, odolnější a odhodlanější. Nebudu a nechci tvrdit, že jsem několikrát nebrečela pod peřinou, necítila se na pokraji svých sil a nepřemýšlela nad tím, proč zrovna já, ale nikdy jsem nebyla ten typ člověka, který by rezignoval a prostě to vzdal. Když to tu tak píšu, přimělo mě to zamyslet se nad tím, kde se to ve mně bere… Odpověď na to sice neznám, ale jsem za to na sebe pyšná. A taky jsem na sebe pyšná za to, že jsem se opět rozhodla na vše dívat tím mým optimističtějším já a nevypisovat tu všechny negativní věci a události, které se mi minulý rok staly. A o tom to jde. 
Do nového roku 2017 vám tedy přeji, abyste se na každou negativní věc pokusili dívat i z jiného úhlu, abyste se snažili na všem vidět to dobré, věřili, že osud (a karma) ví, co dělají a nechali to na nich a taky, abyste se nikdy nevzdávali. 
Mě v tomto roce čekají státnice, hledání práce a snad i autoškola (ano, konečně i já začínám přemýšlet o řidičáku :D), což jsou pro mě tak moc důležité a přelomové věci, že když jsem se zamyslela nad tím, co zařadím do mých předsevzetí, nemohla jsem si vybavit žádnou materiální věc, kterou bych si přála.

Nakonec jsem ale pár věcí z paměti vylovila. Většina se opakuje z loňského předsevzetí trochu jinak; konkrétně tedy pevná padesátka, dioptrické brýle a hodinky. Speciálně na dioptrické brýle bych se letos měla konečně už doopravdy zaměřit, protože jsem slepá jako patrona a mé staré brýle se mi ani trošičku nelíbí. Díky novému objektivu bych ráda vylepšila kvalitu mých fotek no a stříbrné hodinky jsou zase taková nezbytná zbytnost. Chybět nesmí ani Pandora. Vím, že je teď populární tuto šperkařkou značku spíše hejtovat než obdivovat, mně osobně ale stále baví. Teď o Vánocích mi přibyly nové korálky, které pro mě mají speciální význam a o tom to podle mě je. Bižuterii už pomalu nekupuji a nenosím, protože mi vadí, že tak rychle černá, proto bych svojí sbírku ráda rozšířila i o nějaké decentní náušnice a něco na krk.

Dnešní článek je nakonec delší, než jsem původně doufala, přesto doufám, že vás bude bavit a třeba se mi i svěříte s tím, jaký byl váš rok 2016 a jestli si dáváte nějaká předsevzetí – ať už ta klasická nebo materiální jako já. 

2 comments

Reply

život prináša krásne a nezabudnuteľné momenty a tiež to, čo by sme radi zabudli hneď, no nezmeníme to, tak to proste je a musíme sa s tým všetkým nejako popasovať 🙂 v tom ti držím palce a nech máš krásny nový rok 😉

Sabi z blogu Beautiful savage

Reply

Ja myslím, že aj tie nepríjemné momenty k tomu životu patria a sú nám prospešné 🙂 Všetko dobré do roku 2017! 🙂

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *